Anonymní připojení k internetu
Praha, 2003. Připojit se k internetu vyžadovalo registraci, heslo a technickou trpělivost. iDNES nabídl připojení bez toho všeho — jednoduše, okamžitě. Měsíčně to přineslo statisíce korun. Roky.
Rok 2003. Internet nebyl pro každého — byl pro nadšence. Připojit se byl rituál: modem, telefonní linka, softwarový klient, registrace, aktivační e-mail, heslo, podpora. Než jste se podívali na první webovou stránku, prošli jste sedmi kroky.
Bariéra šla srazit na nulu. Tak jsme to udělali.
Odpovědí byl Internet iDNES. Vytočit číslo. Zadat jméno a heslo. A jste online. Bez formulářů, bez registrace, bez čekání. Jedno univerzální přihlášení pro všechny — a žádná data o vás.
Technicky jsme to postavili s Contactelem. Ale produkt nebyl technická záležitost — byl to obchodní rozhodnutí o tom, komu vlastně sloužíme. Ne technicky zdatnému uživateli, co si poradí sám. Cílili jsme na lidi, které ten řetězec kroků odradil.
A těch bylo hodně.
Služba fungovala roky. Měsíčně generovala statisíce korun. Ne jako vedlejší experiment — jako plnohodnotná linka příjmů.
Stížnosti nepřišly. Komu taky. Až když to někdo udělal jinak, najednou jim to vadilo.
p.s. Případ ve třech bodech
- Zadání. Dostat na web lidi, které odrazovala registrace a hesla. iDNES, 2003.
- Výsledek. Statisíce korun měsíčně, fungovalo roky. Bez hesel, bez registrace, bez technické podpory.
- Moje role. Produktový ředitel iDNES, 2003. Nápad byl můj. Partnera, smlouvy i marketing táhl tým.
